Jak rozpoznat pacienta s depresí
Hlavním steskem v ordinacích praktických lékařů je nesmírná únava potenciálně depresivních pacientů, kteří popisují něco jako „ztrátu energie“. Pokud není praktický lékař dostatečně psychiatricky erudovaný, začíná na počátku diagnostického procesu myslet na dnes velmi „módní“ diagnózu chronického únavového syndromu a nemocného podrobuje standardnímu „vyšetřovacímu kolečku“, včetně podrobného laboratorního testování.
Nejdůležitější je však odlišit depresivní stavy od nějaké jiné tělesné příčiny – například poruchy imunity či anémie. Nemocní okolnosti a důvody svojí únavy, poklesu vitality a špatné nálady sami nesdělují. Samozřejmě by se mělo pokaždé provést základní somatické vyšetření, v tomto okamžiku by ale bylo velmi vhodné navázat dobře zacílenými otázkami, například: „Jakou máte náladu?“ a „Dokážete mít radost z věcí, které vás dříve bavily?“. Lékaři by tedy měli v rámci diferenciálně diagnostického procesu brát depresi pokaždé v potaz a měli by se umět správně zeptat.
Další otázky by měly být zaměřeny na bližší charakteristiky narušené nálady – pokud nemocný neví, proč má vlastně „špatnou“ náladu, a netuší, co by mu ji pomohlo zlepšit, pak je v takovém případě pracovní diagnóza deprese velmi pravděpodobná. Cílená otázka týkající se špatné nálady by neměla chybět nikdy, ostatní příznaky – ať už útlum či skleslost, nebo naopak poruchy spánku, neklid, napětí a úzkost – jsou u každého nemocného vyjádřeny individuálně.
V případě podezření na přítomnost deprese je možné pacientovi položit dvě úvodní otázky:
Na možnou přítomnost depresivní poruchy bychom měli aktivně myslet zejména u osob s anamnézou deprese nebo chronickým zdravotním postižením.
Typické příznaky deprese
- smutná, úzkostná nálada
- únava, úbytek energie
- ztráta zájmů, neschopnost se radovat, potěšit
- nesoustředěnost, často vzbuzující obavy z poruch paměti
- neschopnost se přinutit k povinnostem
- zpomalenost, ale i neklid, nervozita, předrážděnost
- ztráta zájmu o sex
- ztráta smyslu života
- pocity viny
- sebevražedné myšlenky, tendence i jednání
- porucha spánku – nespavost nebo nadměrná spavost
- nechutenství nebo přejídání spojené se změnou váhy
Tělesná onemocnění jako důsledek psychické nerovnováhy
U některých tělesných onemocnění je dlouho známo, že psychické faktory se významnou měrou podílejí jak na vzniku, tak na průběhu onemocnění. Dříve se hovořilo o tzv. psychosomatických chorobách (např. vředová choroba žaludku a dvanáctníku, vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu, bronchiální astma, poruchy funkce štítné žlázy, cukrovka, různé typy kožních onemocnění, atopický ekzém, záněty tlustého střeva a další).
Deprese je systémové onemocnění
Toto obecně platí i pro jiná tělesná onemocnění. V současnosti snad již nikdo z lékařů různých specializací nemůže pochybovat o tom, že psychické a tělesné zdraví jsou spojené nádoby a nelze je chápat, posuzovat ani léčit odděleně bez vzájemného zohlednění. Z klinické praxe je dobře známo, že pacient trpící depresivní nebo úzkostnou poruchou a současně hypertenzí má mnohem horší předpoklady pro správnou kompenzaci svého krevního tlaku (často i za cenu vysokého dávkování antihypertenziv nebo jejich kombinací!), není‑li léčena jeho psychická porucha, a to i tehdy, jsou‑li příznaky mírné nebo nenápadné. Právě tak diabetik trpící depresí je disponován k výraznějšímu kolísání hladin krevního cukru i v případě dodržování správného jídelního a léčebného režimu, neléčený depresivní nebo úzkostný astmatik mívá větší frekvenci záchvatů nebo dušnost i při vyšším dávkování antiastmatických léků včetně kortikoidů.
Somatické následky deprese
Nejčastější tělesné příznaky deprese
- bolesti hlavy, zad, jiné neurčité, dlouhodobé bolesti
- tlak na hrudi, napětí nebo bolesti svalů
- poruchy trávení, zácpa
- sucho v ústech, pocení, bušení srdce apod.
Literatura: 1. prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Martin Vaněk – Deprese v ordinaci praktického lékaře, publikováno v PIPPL.cz, in: Bulletin pro praktické lékaře, 2012 – 2013. 2. MUDr. Simona Papežová; Praktičtí lékaři se nemusejí bát léčby deprese, Medicína po promoci 4/2015. 3. MUDr. Jaroslava Skopová – Informace pro pacienty a jejich blízké – Moderní antidepresiva a jejich použití v léčbě nejčastějších psychických poruch, 4. vydání, Praha, 2011. 4. MUDr. Marta Holanová – Léčba deprese, úzkosti a nespavosti – workshop, Medicína pro praxi, IV. kongres praktických lékařů, Ostrava, 2017.