Co je deprese
Deprese stále představuje podceňované a poddiagnostikované onemocnění. Odhaduje se, že někdy v průběhu života se s ní potýká každý pátý jedinec. Takovýchto pacientů přibývá i v ordinacích všeobecných praktických lékařů, kteří jim mohou významně pomoci.
Co je deprese
Deprese se v populaci vyspělých zemí vyskytuje stále častěji, a i když může zůstávat z mnoha důvodů nediagnostikovaná (symptomy mohou být například pacienty i lékaři bagatelizovány, klinické projevy kolísají či zeslábnou nebo přicházejí v cyklech, otevřeně hovořit o psychických problémech nebývá ze strany nemocných běžné apod.), její příznaky zažije někdy v průběhu svého života až každý pátý člověk.
Zatímco v běžné populaci je prevalence deprese kolem šesti procent, mezi chronicky nemocnými je to už kolem deseti procent.
Deprese velmi často doprovází chronická somatická onemocnění:
- onkologická onemocnění
- kardiovaskulární onemocnění
- endokrinopatie
- nemoci revmatické, infekční a neurologické
- chronická bolest
- abúzus alkoholu nebo jiných návykových látek
Častěji se projevuje u žen a ženy také trpí některými, pro ně specifickými typy depresí (laktační psychózy, deprese vázané na pohlavní hormony, poporodní deprese). Pokud se objeví první obtíže, postižení obvykle vyhledávají odbornou pomoc u psychologů či psychoterapeutů. Ke specialistům – psychiatrům – napoprvé přicházejí jen výjimečně, lékař primární péče tedy bývá prvním medicínsky vzdělaným odborníkem, kterému se svěřují. Praktický lékař může ve své denní klientele očekávat asi 10 % depresivních nemocných.
Mezi pacientskou veřejností začíná převládat názor, že deprese není nic stigmatizujícího, že „mít depresi“ je relativně běžné. Převážně tito lidé dnes přicházejí k praktickým lékařům a svěřují se jim se svými problémy. Řada depresivních stavů však nadále zůstává nerozpoznána a nemocným, kteří by určitě potřebovali kvalitní terapii, se jí kvůli tomu nedostává. Základním problémem takových situací je zvýšené riziko, že deprese, která pominula, se někdy v budoucnu v neztenčené míře vrátí. Dalším rizikem, se kterým je třeba vždy počítat, je sebevražda neléčených či špatně léčených pacientů.
O depresi
Literatura: 1. MUDr. Simona Papežová; Praktičtí lékaři se nemusejí bát léčby deprese, Medicína po promoci 4/2015. 2. prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Martin Vaněk – Deprese v ordinaci praktického lékaře, publikováno v PIPPL.cz, in: Bulletin pro praktické lékaře, 2012 – 2013. 3. MUDr. Jaroslava Laňková, prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. – Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře – Deprese, novelizace 2013.