Projevy deprese a vhodná léčba
Jak zvolit vhodnou farmakoterapii?
Osvědčeným vodítkem je, když praktický lékař společně s pacientem hledá, co má na život nemocného největší negativní dopad. Převládající symptomatika je pak hlavním vodítkem pro volbu konkrétního antidepresiva.
Deprese s úzkostí a/nebo nespavostí
Pacient pociťuje vnitřní napětí a neklid. Obtížně se koncentruje, u ničeho nevydrží. Má strach, že se stane něco strašného. Obává se ztráty sebekontroly. Častá je nespavost, mohou se přidat vegetativní příznaky, jako je sevření na hrudi, palpitace. Takovou depresi někdy není snadné odlišit od úzkostné poruchy jako takové. Praktický lékař má ale opět tu výhodu, že nemocného zná a ví, že takový nebýval.
U těchto nemocných se rovněž dá s výhodou použít trazodon, ten na úzkostné příznaky účinkuje v řádu dnů a pozitivně ovlivňuje i insomnii. K jemnější titraci lze použít třetiny tablety 75 mg, v mnoha případech s úspěchem nahradí často předepisované benzodiazepiny potenciálně nebezpečné vzhledem k riziku závislosti. Titrace trazodonu se odvíjí podle převažujícího účinku, jehož chceme dosáhnout. Od dávky 50 mg nastupuje hypnotický efekt, od 100 mg anxiolytický efekt a od 150 mg má antidepresivní účinek. Dalšími vhodnými léky jsou escitalopram, citalopram či sertralin.
Agitovaná deprese
U pacientů s agitovanou depresí se vyskytují projevy jako podrážděnost, neklid, často mají sklon k bezcílné činnosti a jejich výhled do budoucnosti je pesimistický, často však s aktivním odmítáním pomoci. Takový nemocný nám říká, že to stejně nemá cenu, že je jakékoli úsilí o změnu jen ztráta času. Klinickým psychiatrem doporučená léčba má za cíl mimo jiné zklidnění.
Můžeme s výrazným účinkem použít trazodon, lze zvolit i fluvoxamin či citalopram. Je namístě uvažovat i o tricyklických antidepresivech, ale určitě ne jako první volbě.
Deprese s převahou anhedonie a abulie
Klinickému obrazu dominuje ztráta zájmu a vymizení pocitu spokojenosti z oblíbených aktivit, neschopnost radovat se, nevýkonnost, pocit snížené životní energie, únavnost neodpovídající zátěži, psychomotorické zpomalení. Pacient se často cítí nedostatečně, má pocit, že nedokáže dostát očekávání svého okolí.
V tomto případě se doporučují tzv. aktivační antidepresiva ze skupiny SSRI (např. escitalopram, sertralin).
Typologie pacientů vs. antidepresivní medikace
- Pacient s úzkostí a/nebo nespavostí: trazodon, mirtazapin (SSRI + benzodiazepiny)
- Utlumený pacient: SSRI
- Pacient, u kterého jednoznačně nepřevažuje útlum nebo úzkost: SSRI (citalopram, escitalopram)
- Sexuálně aktivní pacient: trazodon
- Pacient s nadváhou: SSRI, trazodon
- Gravidní: SSRI, kromě paroxetinu
Literatura: 1. MUDr. Simona Papežová; Praktičtí lékaři se nemusejí bát léčby deprese, Medicína po promoci 4/2015. 2. doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D. – Zaostřeno na: Léčba deprese, XXXV. výroční konference SVL ČLS JEP 11. listopadu 2016, Karlovy Vary, Remedia – Medical Tribune 2016. 3. prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Martin Vaněk – Deprese v ordinaci praktického lékaře, publikováno v PIPPL.cz, in: Bulletin pro praktické lékaře, 2012 – 2013.